Aurora – strom milénia

Dub letní (Quercus robur)
English Oak/Stiel-Eiche

Evropské duby letní jsou všestranné stromy, které si po právu zasloužily úctu, kterou jim lidé mnoha kultur prokazovali. Šumění posvátných dubů sdělovalo božská sdělení už ve starověkém Řecku, klaněli se jim Kletové, Germáni i Slované. Křesťanští světci i poustevníci hledali ochranu jejich vykotlaných kmenů.

Dlouhověký dub letní s charakteristicky „uzlovitými“ větvemi dorůstá výšky až 40 metrů. Největší dub letní v ČR, který roste v Náměšti nad Oslavou má obvod kmene 1003 cm. Daří se mu v nížinách a na vápenité půdě, kde vytváří lesy tzv. doubravy, jeho kořenový systém ale velmi dobře prospívá i v zamokřených oblastech, kde může působit jako dobrý zpevňující prvek pro hráze a břehy. Oproti dubu zimnímu má rozložitější korunu a jeho listy mají krátký řapík (jednoduchá pomůcka – list dubu letního má „krátké kalhoty“). Duby poskytovaly odpradávna obživu zvěři ( a v horších letech) i lidem. Žalud je hodnotným zdrojem energie, je však třeba vyloupané jádro louhovat, aby ztratilo trpkou chuť. Pražením lze připravit výbornou náhražku kávy – žaludovku. Dubové dřevo je samo o sobě pojem – tvrdé, pevné, dobře štípatelné, trvanlivé a ve vodě prakticky nesmrtelné. Celý strom obsahuje trvanlivé barvivo hnědého odstínu. Toho nejlépe využívá tzv. duběnkový inkoust, připravovaný smícháním zelené skalice a rozemletých suchých duběnek – kulovitých hálek vytvořených z pletiva dubového listu pro larvičky žlabatky dubové.

O oblasti
Lázně Aurora s okolním parkovým areálem byly slavnostně otevřeny 6. listopadu 1975. Jsou nejmladším nositelem více jak pětisetleté tradice lázeňství ve městě – nejstarší lázně jsou doloženy v polovině 15. století, kdy lázeňskou budovu na Zlaté stoce financoval zámožný třeboňský měšťan Mikuláš Lander. V 19. století to byl další třeboňský měšťan Václav Hucek, kdo k lázeňským kůrám použil na Třeboňsku snadno dostupný prostředek – rašelinu. Malé příměstské lázně učitele Hucka (dnes Bertiny lázně) tedy před téměř čtyřiceti lety doplnila Aurora jako moderní lázeňský komplex, jehož parková část se na ploše bývalých měšťanských luk a polí rozkládá až k břehu rybníka Světa. Park se rozkládá na ploše 40 ha. Autorem vítězného projektu na úpravu parku byla v roce 1974 Zahradní architektura Želešice, hlavní projektantem byl tehdy Ing. V. Sitta, který se podílel i na současných diskuzích o revitalizaci dnes již 40 letého parku. Z hlediska dřevin jsou zajímavostí dvě atria u lázeňské kolonády. Atriu blíže hlavní recepci vévodí katalpa trubačovitá a kryptomerie japonská. Druhé atrium zdobí mohutný jedinec javoru stříbrného (pozor neplést si ho s javorem cukrovým) s úctyhodným obvodem kmene 305 cm ve věku 37 let.