Buk – Staňkov

Obvod: 500
Výška: 22

Buk lesní roste na kopci 1 km severně od Staňkova v louce, 60 m vpravo od asfaltky s modrou turistickou značkou, která dál pokračuje do lesů do Markétského polesí.

Kmen buku se dělí ve 4 m (strom je asi od počátku dvojkmen). Severní část koruny je značně olámaná, ale dotváří se malými větvemi. Strom je citlivě ošetřen. Na stromě jsou dva zelené štítky „Strom chráněný státem“ a spodní s číslem „21 34“. Věk stromu je odhadován na 150 let.

O oblasti
Na návrší mezi rybníkem Staňkovským a dnes zrušeným rybníkem Maluškovem ležely pozemky staňkovských sedláků. Vedla tudy cesta ze Staňkova dále přes hluboké hraniční lesy Markétského polesí až na Peršlák a Novou Bystřici – původního správního centra panství, ke kterému Staňkov náležel. Kolem buku dříve vedla polní cesta, po polovině 19. století mířila ke stavení na břehu Staňkovského rybníka, které však zmizelo zřejmě v souvislosti s ochranou státní hranice před rokem 1989.

Původ názvu Staňkov může být od dobového výrazu pro sídla na hranicích země: „na stání“ nebo osobní jméno – v tomto případě některé Staňka mlynáře, protože mlýn na Koštěnickém potoce je zde doložen dříve než rybník i vesnice. Staňkovský rybník, šestý největší v České republice, vznikl přehrazením Koštěnického potoka v hlubokém údolí. Jako údolní nádrž má rybník pouze 170 metrů dlouhou hráz, ale zato až 15 metrů vysokou a je nejhlubším rybníkem u nás vůbec. Hloubka dosahuje až 10 metrů. K chovu ryb se ale nehodí. Rybník stavěl v letech 1551 až 1556 Mikuláš Ruthard z Malešova, a protože zároveň na sousedním jindřichohradeckém panství na stejném potoce vznikal rybník dnes zvaný Kačležský, začalo se jim v době stavby říkat Sousedé. Později se Staňkovskému, protože náležel k panství Nová Bystřice, říkalo Velký rybník bystřický. Název Staňkovský je možné odvozovat od mlýna, který ležel v těchto místech na Koštěnickém potoce již před založením rybníka a dal také název pozdější vsi. Obec Staňkov se poprvé připomíná až roku 1654, r. 1748 žilo ve Staňkově 5 sedláků a 16 chalupníků. Lidé se zde živili spíše těžbou dřeva, kamene nebo rašeliny či výrobou kolomazi než zemědělstvím. Po vzniku samostatné republiky objevili okolí Staňkova trampové a skauti, bylo zde velké tábořiště organizace YMCA. Po druhé světové válce ale pásmo ochrany státní hranice začínalo hned na kraji vsi a rekreační výstavba a tábořiště tak byly zbourány. Staňkov se stal tichou pohraniční obcí. Teprve v 60. letech se hranice posunula dále a bylo částečně možné s pohraničníky za zády obnovit tábornickou tradici. Dnes je Staňkov opět oblíbenou rekreační oblastí.