Obvod: 565
Dub letní z Branského doubí se nachází v třeboňském zámeckém parku, v trvalé expozici „Třeboňsko – krajina a lidé“.
Suchý, bez kořenových náběhů, z jihu otevřená dutina a komín nahoru, v 2,5 m silný pahýl větve na jihovýchod a ve 3 m na severozápad, vrchol chybí. Z Branské dubiny přivezen a pro expozici „Třeboňsko – krajina a lidé“ sestaven panem Bohdanem Chadtem.
O oblasti
Jak hodnotili schwarzenberští lesníci dub letní na počátku 20. století? „Křemelák miluje volné místo, nedosahuje výšky drnáku, ale tím větší síly pně. Volně stojící duby s objemem 6-8 metrů nejsou žádnou vzáctností. Tyto několik set let staré duby se svými mohutnými korunami jsou pravou ozdobou zdejší krajiny; také se bedlivě, jakožto přírodní památky udržují. Pozoruhodné jest, že kořen kůlový dubu ve vyšším věku odumírá. Ale stanoviště, na nichž dubu tak se daří, jsou přece jen v lesích obmezena. V zálibě v pěstování dubů zacházelo se dříve poněkud příliš daleko; dávalť se na místa kde prospívati nemohl. Ukázky tzv. dubových hřbitovů viděti můžeme i v třeboňských lesích. Kdo by však našim předkům vyčítal? Jejich úmysl byl nejlepší a jejich úsilí pěstování dubu věnovanému vděčíme mnoho krásných dubových skupin. Nyní se dubu nová místa pečlivě vyhledávají. Duby slouží za obrubu cest a dělících čar třeba více se stránky estetické než lesohospodářské posuzovati.“
„Dub se dnes pěstuje pouze na nesporně vhodných stanovištích, za to ale tím usilovněji a četněji. Přitom se přihlíží k tomu, že stejně starý dub neb o jen něco málo mladší smrk dub přerůstá, a že dub musí býti nejméně 200 let starý, aby poskytoval dříví trhem žádané a placené. Z těchto dvou důvodů a ze zkušenosti, že předržení ojedinělých dubů jen velmi zřídka vede k cíli, nejméně ovšem tehdy, vyrostl-li dub ve smrčině, jest nutno pěstovati dub buď v celých odděleních nebo aspoň ve větších skupinách. Od druhdy oblíbeného pěstování dubů jednotlivě nebo v pruhách smrčinám přimísených se úplně upustilo.“