Cikar – dub u hájovny Vilémka

Obvod: 606
Výška: 23

Dvůr Cikar leží na severu Třeboňska u Kardašovy Řečice. V jeho okolí je několik pěkných dubů letních (Quercus robur). Těsně u dvora je rybník Popelov. Na vzdušné straně jeho hráze (vede po ní silnička od K. Řečice), asi 15 m severně od výpusti, roste mohutný dub. Je nahnutý směrem od hráze. Kmen bez kořenových náběhů má v sobě velkou dutinu s bránou na sever a puklinou na jih. Dutina je vyhořelá a je do ní spadlá cementová pecka, dřívější výplň stromu. Na kmeni jsou pahýly a vylomené větve, malá koruna je až nahoře.

Nejmohutnější a asi nejhezčí z dubů v okolí Cikaru najdeme v okraji lesa asi 750 m jihovýchodně od dvora. Půjdeme- li od Cikaru k hájovně Vilémka, je dub vidět vpravo za loukami asi 250 m od cesty. Dub má kmen nakloněný na západ, od lesa bez kůry, v 2,5 m boule, v 4 m silná větev na východ, výše další větev nad louku, pak 2 vrcholy.Strom se v současné době zdá být ve velmi dobrém zdravotním stavu.

Mezi tímto dubem a Cikarem je rybník Slavíček. Na jeho hrázi, asi 250 m od Cikaru, jsou další dva zajímavé duby letní (Quercus robur). První na vnějším svahu hráze u výpusti je již suchým torzem, kmen má obvod 515 cm. Ve spodní partii má strom boule a pahýly, nahoře tři vrcholové větve a pahýl. Z konců větví už opadává kůra, suché větve leží všude kolem stromu. Strom je vysoký 12,5 metru (v roce 2004). V severozápadní části hráze u jejího ohybu roste mezi cestou a vodou další pěkný dub, dvojí se ve dvou metrech, západní část je v 1,5 – 6 metrech rozlomená, dole má závaly a uříznuté větve směrem k rybníku.

O oblasti
Toto místo získalo název po mlýnu, vystavěném pod rybníkem Popelovem někdy na přelomu 15. a 16. století, na němž hospodařili mlynáři Cvikarové. Již tehdy také existoval rybník Slavíček, který je doložen již na konci 15. století za Jindřicha IV. z Hradce.

Rodina Cvikarů dala časem pojmenování celé usedlosti. Podoba jména Cvikar jako Cikar se v písemné podobě objevuje už v roce 1722. Cikarové hospodařili a mlýně do roku 1690, kdy mlýn od Václava Cvikara koupil Pavel Šabatka. Tehdy měl mlýn 2 kola, 5 stoup a pilu na nestálé vodě. O osm let později mlýn koupil majitel panství Kardašova Řečice hrabě Karel Götz, který na mlýnských pozemcích zřídil hospodářský dvůr (zvaný původně Sichshof, nakonec se ale ujal název Cikar) a mlýn dál pronajímal. V roce 1759 mlýn získal do emfyteutické držby mlynář Jan Zeman a jeho rodina vlastnila mlýn do roku 1802. V roce 1811 koupil mlýn Tomáš Šimek; jeho vnuk Augustin Šimek jej přebudoval na válcový mlýn a hospodařil na něm ještě začátkem 20. století. Kromě mlýna a dvora je na Cikaru myslivna, vystavěná na příkaz hraběte Jana Václava Paara v roce 1769 pro reitjägra, myslivce, který měl na starost organizaci honů. V blízkosti je ještě Cikarská hajnice, obydlí panského správce hájenství, které vzniklo v 18. století. Nejmladší je hájovna Vilémka při cestě od Holné; vystavěna byla až na samém konci 19. století.