Douglasky – Barbora

Obvod: 390
Výška: 46

Skupina mohutných douglasek tisolistých (Pseudotsuga menziesii) je cca 1,5 km jižně od hájovny Barbora, vlevo při asfaltce na silnici Cep – Chlum u Třeboně, za křížením s Rajskou cestou. Obvody kmenů jsou: 362, 333, 216, 377, 280, 316, 285, 377, 281, 383, 354 a nejmohutnější 390 cm (seřazeno od severovýchodního rohu skupiny proti směru hodinových ručiček). Na některých stromech jsou žluté vodorovné pruhy a čísla označující, že se jedná o tzv. rodičovské stromy, uznané pro sběr osiva a řízky pro vegetativní množení.

Douglasky nejsou u nás původní dřeviny, pochází z pacifického pobřeží severní Ameriky. V Čechách byla první douglaska vysazena v roce 1842.

O oblasti
Kdysi se nedaleko dnešní hájovny sv. Barbory usadil poustevník a z darů zbožných lidí, kteří ho navštěvovali byl v letech 1495-1498 vystavěn kostelík sv. Barbory. Farář z Lutové v něm dvakrát ročně sloužil mši, na níž přicházeli poutníci z blízkého okolí. Poslední tamní poustevník byl však za Viléma z Rožmberka vyhnán, protože nebyl katolického vyznání. Za třicetileté války opuštěný kostelík v lesích začal chátrat. Teprve hejtman třeboňského panství Urban Jakub z Rulandu se svou manželkou se ujal jeho vyspravení a obstaral potřebné peníze. Roku 1633 zde byl instalován nový oltář Ukřižování a třeboňský malíř Jiří Lokajíček obstaral zlacení a ostatní výzdobu. K sv. Barboře se vrátili poustevníci, r. 1702 je zde doložen první. Když o deset let později sv. Barbora vyhořela, byla znovu nákladně vystavěna a r. 1725 zde coby poustevník žil bývalý třeboňský krejčovský mistr Kolman Brull. Nový kostelík byl 37 kroků dlouhý a 20 kroků široký. Roku 1741 daroval nový oltář parukář z Třeboně, Anton Giller. Pro ubytování četných poutníků vybudovala vrchnost prostornou budovu v blízkosti kostela. Jenže řízení císaře Josefa II. rušilo všechny církevní budovy, které nebyly nezbytně potřebné pro duchovní život obyvatel a tento osud postihl r. 1786 i sv. Barboru. Zvony a oltář sv. Barbory, byly odvezeny do hřbitovního kostelíka sv. Alžběty v Třeboni, oltář Neposkvrněného početí a obraz sv. Prokopa do kostela v Jílovicích a pozoruhodná kazatelna ve tvaru velryby do kostela v Bošilci. Na dřevě malovaný obraz Umučení Krista se dostal do sbírek pražského Rudolfina (dnes Národní galerie) a kaple byla panstvím zakoupena od Náboženského fondu, který spravoval majetek zrušených kostelů. Když kaple roku 1811 spolu s vedle stojící budovou vyhořela, byly zbytky zdiva odstřeleny a rozebrány obyvateli nedaleké Branné na stavební materiál.

Ještě k douglaskám. Roku 1909 byly nejstarší douglasky odhadovány na 40 let věku.

(lesmistr František Heske: Popis knížecího schwarzenberg´ského svěřenského panství třeboňského se zvláštním zřetelem na jeho lesy, k orientaci P.T. pp. účastníků exkurse „České lesnické jednoty“ v srpnu roku 1909, Praha 1909)