Dub letní – Suchdol nad Lužnicí

Obvod: 540
Výška: 27
Dub letní roste na břehu náhonu, který přivádí vodu z Lužnice na suchdolský mlýn. Dnes jsou v jeho bezprostřední blízkosti garáže, v okolí pak rozrůstající se vilová čtvrť. Dříve zde byly pouze dvě usedlosti při cestě spojující hraniční most přes Lužnici do Rakouska (Tušť neboli Schwarzbach už byla v Rakousku) a lokalitou Šmelcovna.

Suchdolský mlýn se připomíná v soupise mlýnů z roku 1590, jako mlýn Štěpána Filiše, kousek pod ním na řece byl ještě jeden, Jíry Smacha. Filišův mlýn měl 2 moučná kola a pilu. O existenci Suchdola víme od roku 1362, kdy ho Lutold z Landštejna prodal bratrům Janovi, Petrovi, Joštovi a Oldřichovi z Rožmberka. Tím se osudy Suchdola spojily a s třeboňským panstvím až do zrušení poddanství v polovině 19. století. Rožmberkové se zasloužili o vybudování suchdolského kostela a jeho povýšení na farní. Vymřením Rožmberků v roce 1611 přešel Suchdol do rukou Švamberků, ovšem ne na dlouho – Švamberkům byl po českém stavovském povstání majetek zabaven a vrchností se na téměř 40 let stali Habsburkové. Český král Ferdinand III. v roce 1625 v tehdy téměř vylidněném Suchdole (po stavovském povstání bylo v Suchdole ze 44 usedlostí obydleno je 6) nechal zřídil šmelcovnu – tavírnu stříbrné rudy. Zdrojem rudy byl blízký Rudolfov a Ratibořice u Chýnova. Šmelcovna postavená nedaleko Filišova mlýna fungovala s přestávkami sto padesát let. Ke konci přivedl tavírnu vynález amalgamace stříbra roku 1784 – záhy poté byla v letech (1786 – 1788) vystavěna nová zpracovna u Ratibořských Hor a stará suchdolská měla být prodána a zřízena v ní papírna. Jenže se nenašel nikdo, kdo by chtěl si zde troufnul papírnu provozoval, a tak byly budovy roku 1793 prodány huťmistrovi Janu Michalu Petrovi a ten si zde zřídil sklárnu. Od roku 1842 patřila sklárna firmě Karel Stölzle a fungovala až do 30. let 20 století. V okolí se pro potřeby železáren a skláren jako topivo ručně těžila rašelina.