Dub na rozcestí

Obvod: 525
Výška: 33

Dub letní roste na křižovatce mezi asfaltovou cestou z Lutové do Chlumu u Třeboně (cca 4 m od této komunikace) a lesní cestou, směrem na rybník Starý Kanclíř. Kmen dubu se v cca 5 m dělí do pěti hlavních kosterních větví tvořících pravidelnou, rozložitou korunu. Strom je zdravý a velmi perspektivní. Stáří je odhadnuto na 200 – 250 let.

Na kmeni je zelený štítek „Strom chráněný státem“ č. 87 1.

O oblasti
Dub stojí na hranici katastrálních obcí Chlum u Třeboně a Lutová v místě kde ze silnice odbočuje cesta přes les Bor. Dříve rostl na rozcestí osamoceně, s dostatkem prostoru, dnes je křižovatka daleko menší a v jeho blízkosti poporostl les.

Chlumecká vrchovina je v porovnání s okolní krajinou starého osídlení a nedaleká Lutová pak, jedním z nejstarších sídel na Třeboňsku. Mírně zvlněná sušší krajina spíše lákala k osídlení více než močálovitý kraj třeboňské pánve. Chlum u Třeboně (tehdy Chlumec) se poprvé zmiňuje v roce 1399, kdy Jindřich z Rožmberka prodal pustý dvůr ve Chlumci třeboňskému špitálu. Roku 1508 vyměnil Petr z Rožmberka Lutovou, Chlum a Stříbřec za ves Cep a okolní lesy, aby lépe sjednotil své majetky na levém břehu Lužnice. Tím se tato část za řekou natrvalo oddělila od rožmberských statků a byla připojena k bystřickému panství rodu Krajířů z Krajku. Právě oni stáli u vzniku chlumecké rybniční soustavy. Dalšími majiteli byli postupně Vchynští z Vchynic, Slavatové a Fünfkirchenové a teprve roku 1693 vzniklo samostatné chlumecké panství vydělením z novobystřického panství. Od poloviny 19. století se majitelé často střídali, ale mezi nejzajímavější držitele určitě patří František Ferdinand d’Este, následník rakouského trůnu, jehož vražda v Sarajevu roku 1914 se stala záminkou k rozpoutání první světové války.

První písemná zmínka o Lutové je již z roku 1349, z téže doby je i farní kostel Všech svatých. Původně gotický kostel byl přestavován roku 1615, věž pochází z roku 1875. Spolu se Stříbrcem a Chlumem, získal Lutovou od Rožmberků roku 1508 původně korutanský rod Krajířů z Krajku. Majitelem tamní tvrze byl v letech 1548 – 1567 rybníkář Mikuláš Ruthard z Malešova, který ve službách Krajířů z Krajku coby pánů bystřicko-chlumeckého panství, vystavěl celou řadu okolních rybníků. Tvrz v Lutové roku 1567 odprodal Vilémovi z Rožmberka. O deset let později ji však Vilém směnil s Janem st. z Lobkovic, čerstvým majitelem novobystřického panství, za právo užívat přebytečnou vodu z chlumecké rybniční soustavy. Zbytky lutovské tvrze byly odstraněny až v roce 1974. Další majitelé Lutové – Slavatové, financovali nad vsí stojící barokní poutní kostel Narození p. Marie. Od lutovského kostela k němu vedla křížová cesta – zbytky jejích zastavení jsou umístěné na lutovském hřbitově. Velmi oblíbené poutní místo ztratilo však později na významu vystavěním poutního kostela v Chlumu u Třeboně v roce 1745 a za josefínských reforem byl kostel zrušen. Zdivo o sto let později posloužilo k dostavbě věže u kostela Všech svatých.