Dub u motorestu – Majdalena

Obvod: 740
Výška: 29

Dub letní najdeme vlevo od hlavní silnice z Třeboně na Halámky, proti vlakovému nádraží v obci Majdalena. Roste na břehu Zlaté stoky u motorestu „Pod dubem“. Je na trase cyklistické naučné stezky Okolo Třeboně.

Tento památný strom má malé kořenové náběhy. Mohutný kmen je uvnitř dutý, ztrouchnivělý. Do dutiny je z jihu malý otvor (cca 60 x 7 cm), částečně vyplněný cementem s úlomky cihel. Otvorem lze stěží prostrčit ruku – zkuste, jak je i v horkém létě uvnitř stromu chladno. Z východní strany je na kmeni v šířce od 25 do 60 cm jizva bez kůry, zřejmě od zásahu bleskem. Okraje jizvy jsou zavalené kůrou, v dolní části dřevo vyhnívá do dutiny. V 4,5 m odbočuje z kmene kolmo silná větev na jihovýchod. Kmen je značně silný i nahoře, na západ jdou velké suché větve, koruna je postupně doplňována menšími větvemi. Terminál kmene se stále hodně větví. Na kmeni toho dubu letního (Quercus robur) jsou připevněny dva zelené štítky. Horní „Strom chráněný státem“ a spodní s číslem 34 48. Svým obvodem kmene 740 cm se mezi duby na Třeboňsku řadí na druhé místo (největší roste nedaleko Jemčiny a má obvod 848 cm). Věk stromu je odhadnut na 300 let.

O oblasti
Na počátku dnešní vesnice Majdalena byla poustevna s kostelem sv. Máří Magdaleny. Podobně jako na sv. Barboře první poustevníci doložení zde na konci 14. století pocházeli z šumavské Přední Výtoně a žili zde s podporou Rožmberků. Prvním známým obyvatelem Majdaleny tak byl poustevník Václav Čepice žijící v poustevně u kaple sv. Maří Magdaleny. Jindřich z Rožmberka roku 1397 věnoval plat k vystavění kaple a poustevníkově obživě. S větším i menším úspěchem zde poté z nadace žili další poustevníci, měli své hospodářství a starali se o kostel. Roku 1603 dal poslední Rožmberk Petr Vok pozemky s poustkou i kostelem sv. Maří Magdaleny městu Třeboň náhradou za některá blata u rybníka Rožmberku. Byl zde městský dvůr, několik rybníků (hráz zaniklého rybníka Krakovce je spojnicí mezi vlakovou zastávkou Majdalena a Herdou) a po rozparcelování městského dvora na konci 18. století v okolí postupně přibývaly chylupy. Současná vesnice Majdalena je spojením dvou osad: Herda a Majdalena. Kostelík opravený v roce 1534, za českého stavovského povstání vydrancovaný a a později několikrát přestavovaný, v sobě řadu let ukrýval hotový poklad. Někdy v 18. století byl totiž do majdalenského kostela jako „nemoderní“ odloženy dva tabulové obrazy Mistra třeboňského oltáře z 2. poloviny 14. století a jako senzace náhodou objeveny až počátkem 20. století.