Dub zimní – Majdalena

Obvod: 446
Výška: 20

Dub zimní roste u asfaltové cesty vedoucí po levém břehu Zlaté stoky od Sloupárny do obce Majdalena, na okraji lesa proti stavení č.p. 130.

Je to jediný nám dosud známý velký dub zimní (Quercus petraea) na Třeboňsku. Není sice tak mohutný jako některé duby letní, které dorůstají mnohem častěji velkých dimenzí. O to jsme radši, že tento dub se zde nachází. Strom má ze strany od příkopu patrné kořenové náběhy. Z rovného kmene odbočují dole menší větve, které se pak pravidelně větví a končí posledním větvením bez terminálu.

O oblasti
Na počátku dnešní vesnice Majdalena byla poustevna s kostelem sv. Máří Magdaleny. Podobně jako na sv. Barboře první poustevníci doložení zde na konci 14. století pocházeli z šumavské Přední Výtoně a žili zde s podporou Rožmberků. Prvním známým obyvatelem Majdaleny tak byl poustevník Václav Čepice žijící v poustevně u kaple sv. Maří Magdaleny. Jindřich z Rožmberka roku 1397 věnoval plat k vystavění kaple a poustevníkově obživě. S větším i menším úspěchem zde poté z nadace žili další poustevníci, měli své hospodářství a starali se o kostel. Roku 1603 dal poslední Rožmberk Petr Vok pozemky s poustkou i kostelem sv. Maří Magdaleny městu Třeboň náhradou za některá blata u rybníka Rožmberku. Byl zde městský dvůr, několik rybníků (hráz zaniklého rybníka Krakovce je spojnicí mezi vlakovou zastávkou Majdalena a Herdou) a po rozparcelování městského dvora na konci 18. století v okolí postupně přibývaly chylupy. Současná vesnice Majdalena je spojením dvou osad: Herda a Majdalena. Kostelík opravený v roce 1534, za českého stavovského povstání vydrancovaný a a později několikrát přestavovaný, v sobě řadu let ukrýval hotový poklad. Někdy v 18. století byl totiž do majdalenského kostela jako „nemoderní“ odloženy dva tabulové obrazy Mistra třeboňského oltáře z 2. poloviny 14. století a jako senzace náhodou objeveny až počátkem 20. století.