Duby Metel – největší dub

Obvod: 619
Výška: 32

Dvůr a mlýn Metel leží při řece Nežárce asi 2 km východně od obcí Hamr a Val v katastru obce Nítovice.

Nejmohutnější a „Státem chráněný“ dub letní (Quercus robur) roste u malého rybníčka, na okraji lesa, 150 m východně od dvora. Dub má kmen o obvodu 619 cm, dole s jizvami. Má hustou, plnou korunu, jen místy se suchými drobnými větvemi. I když se jedná o takto mohutný strom stále přirůstá, je zdravý a perspektivní. Stáří stromu je odhadováno na 450 let.

O oblasti
Mlýn na Nežárce v těchto místech existoval a je doložen již koncem 15. století, při prodeji plešského zboží pánům z Hradce, kdy zde hospodařil mlynář Hačák. Mlýn, označovaný také jako ten „u Lemberkovy zahrady“ náležel v 17. století k slavatovskému panství Kardašova Řečice. V roce 1654 se objevuje označení Metelov. V roce 1704 vykoupil majitel panství Kardašova Řečice Jan Karel Josef Götz od mlynáře Rudolfa Metele (na mlýně doložen už roku 1685) mlýn a další dvě samoty a na spojeným pozemcích založil Metelský poplužní dvůr a mlýn nadále pronajímal jednotlivým mlynářům: Jáchymovi Zemanovi, po něm ve 30. letech 18. století Josefu Šabatkovi, Jakubovi Brabci a po roce 1772 Oldřichu Tylmanovi. Začátkem 19. století převzala mlýn rodina Sezemských – Jan a jeho 2 synové František a Josef, kteří později odešli na nový mlýn V Lužnici. Od roku 1846 až do konce 19. století hospodařil na mlýně mlynář Vojtěch Šebele a po něm jeho stejnojmenný syn.

Rybník Krkavec u Metelu vznikl ve stejné době jako Podsedek pod hrází Karštejna a stejně jako dva předchozí patřil k panství Kardašova Řečice. Byl to kaprový rybník nasazovaný na tři léta stejně jako Karštejn, Podsedek a oba Závistivé. Ale jako u Karštejna a Podsedku bylo i na něm problematické hospodaření. Těžko se napouštěl, těžko držel vodu. Nakonec byl zrušen a zalesněn, ale jeho zachovaná hráz je dnes pěkně patrná, protože tvoří hranici lesa.