Hráz rybníka Svět

Obvod: 468
Výška: 30

Na hrázi Světa roste hodně dubů letních (Quercus robur), ale nejsou tak mohutné jako na mnohých jiných hrázích. Přibližně 10 dubů a jedna lípa měří v obvodu mezi 400 a 450 cm. V současné době se zde bohužel projevuje na dubech prosychání a odumírání stromů s „tracheomykózními příznaky“. Jednou z hlavních příčin šíření tracheomykózních příznaků je celkové oslabení a stres porostů vyvolaný řadou nepříznivých vlivů, např. znečištěním okolního prostředí, především ovzduší, dlouhotrvající deficit půdní vláhy, opakování suchých období, mechanickým poškozováním stromů, půdní eroze. Původci tracheomykózních onemocnění jsou cizopasné houby. Mezi nejvýznamnější přenašeče patří podkorní a dřevokazný hmyz.

O oblasti
Rybník Svět (stavěný 1570-1573) je dílem pevné vůle rybníkáře a rožmberského regenta Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan. Před svým pánem Vilémem z Rožmberka musel obhájit nejen zaplavení celého předměstí Třeboně se špitálem a kostelem sv. Alžběty a vsi Dvorce, ale také obavy z ohrožení města ať již povodní nebo příliš vysokou hrází v těsné blízkosti městských hradeb, která zmaří obranyschopnost Třeboně coby pevnosti. Ani poté, co padlo konečné rozhodnutí, proběhlo vystěhování obyvatel a mohlo se konečně přistoupit k stavbě hráze, neměl Krčín vyhráno. Musel přeložit tok Zlaté stoky ze západní strany Třeboně na východní a udržet kontrolu nad Spolským potokem, který se měl stát zdrojem vody pro nový rybník a navýšit hráz Opatovického rybníka, aby mohly být spojeny v jednu vodní hladinu. Když se pak po třech letech obtíží začala svážet hráz v místech nad dnešním zámeckým parkem, Krčín, jako manažer svého projektu, si zaslouží obdiv za to, že vše dotáhl do úspěšného konce. Novému rybníku dal jméno Nevděk. Výlov nového rybníka spojeného se sousedním Opatovickým v jeden velký rybník Svět však přinesl zadostiučinění. Svému pánu o deset let později psal: „…A na žádným rybníce tak mastných kaprů jako na něm jsme nenašli a větších štik. I vody jsme se s pomocí Boží těm povodním vobránili, že jest nás z tohot loviště u města nevytopila…..“

Historický text
Staleté duby, krása Třeboně. Každý Třeboňák vracející se rok co rok ze vzdálených působišť, aby potěšil se krásami milé Třeboně, bývá bolestně dotčen, když každým rokem nachází kraj ochuzen o některého staletého velikána, podlehnuvšího buď živlům, anebo nepietní ruce lidí, kteří v kraji nevyrostli, nevidí jeho krásu a půvab, vedených jen hmotným prospěchem. Letos naplňuje spravedlivým rozhořčením soustavné poškozování krásných dubů bezohlednými letními hosty, kteří dlátem navrtávají a loupají kůru dubů přímo na světské i opatovické hrázi, hledajíce brouky, kteří pravděpodobně jim mají uhraditi náklad jejich letního pobytu. Při této vandalské, záškodnické práci (dávali dobrý pozor, by nebyli pozorováni!) byli viděni nejen malí hoši, ale i jeden starší pán, jemuž to nijak ke cti neslouží. Končíme apelem na všechny odpovědné činitele, jimž svěřena péče o zachování této ozdoby kraje, by použili své pravomoci k zabránění dalšího řádění těchto hamižných škůdců, kteří městu přinášejí větší škodu než zisk. Nestačí jen duby opravovati přibitými prkénky, jak jsme též viděli, ale chrániti je, by bezohledná ruka jim kůru neodloupala.
Jihočeský obzor, č. 33, 10. srpna 1935