Hrušeň – Stříbřec

Obvod: 205
Výška: 13

Hrušeň obecná roste na mezi nad vesnicí Stříbřec, kde je dominantou krajiny. Dojdeme k ní nejlépe po cestě mezi domy od kostela (210 m jižně od kostela). Je vidět asi 60 metrů nad silnicí od Lutové.

Hrušeň tvoří dva při patě srostlé kmeny (ve 130 cm jsou měřitelné každý zvlášť). Jižní kmen je dutý a část jeho horní části je ulomená, ale dorůstá menšími větvemi. Stáří toho stromu je odhadováno na 100 let.

O oblasti
Hrušeň roste při polní cestě, která vedla od stříbřeckého kostela ven ze vsi na obecní pozemky. Již před 70 lety (letecké snímkování ČSR z 50. let 20. století) byla výrzaným solitérním stromem. Obec Stříbřec, německy Silberlos má své jméno od stříbra. Stříbro se objevuje i v jeho německém pojmenování Silberlos. Jak získal své neobvyklé jméno, je otázka, nad kterou si již v literatuře mnozí lámali hlavu. I když od stříbrné hladiny rybníků svůj název může mít jen těžko, může se jmenovat po platu či dávce odváděné ve stříbře. Poprvé se to zvláštní jméno připomíná roku 1415, kdy zde sídlil Čeněk Divuoček de Střiebrce. Po nějakou dobu ves patřila Rožmberkům, avšak roku 1508 ji spolu s Lutovou a Chlumcem (Chlum uTřeboně) Petr z Rožmberka směnil s Konrádem Krajířem z Krajku za Cep s okolními lesy. Stříbřec se tak stal součástí panství Chlum. Stříbřečtí byli často předmětem jednání mezi třeboňskými a chlumeckými pány. Blízká Nová řeka patřící k panství třeboňskému působila často škody na stříbřeckých polích a jednání o náhrady škod se mnohokrát opakovala. Obec viditelně prospívala a nezbývá než připomenout alespoň nejúspěšnějšího hospodáře velkostatkáře Hofbauera. Jeho obchod s rybami byl vyhlášený až ve Vídni, kam dokázal odprodat téměř celou úrodu ryb z chlumeckého panství.