Komenského sady – Jinan dvoulaločný

Jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba)
Ginkgo/Ginkgo

Jinan pochází z jihovýchodní Číny, dnes je však stromem zahrad a parků, ve volné přírodě se už prakticky nevyskytuje. Dorůstá 25-30 metrů, ovšem v Číně jsou i 50 metrů vysocí jedinci. Do Evropy se tento strom dostal z chrámových zahrad kolem roku 1730. Jinan dvoulaločný je „živoucí zkamenělina“ – je posledním nevyhynulým druhem samostatného řádu jinanotvarých o jediné čeledi jinanovitých. První s jinanem příbuzné druhy rostly už v prvohorním období (tj. před 300 mil. lety). Jinany sice úspěšně přežily stromové kapradiny a přesličky, ale od té doby jejich populace mizí v konkurenci úspěšnějších druhů. O jejich životaschopnosti svědčí i to, že jako jediné přežily výbuch atomové bomby v Hirošimě. Možná některé překvapí, že jinan není ani jehličnan ani listnáč, je to prostě jinan, i když je (spolu s liánami) v současnosti řazen do třídy jehličnanů. Jeho „pralist“ se vyvinul dříve, než se odlišily jehlice a listy, má vějířovitou žilnatinu a je dělený na dva laloky. Na podzim listy opadají a raší jako jedny z posledních (z ohledem na umístění) až kolem poloviny května. Jinan je dvoudomý, samčí stromy vytváří šištice podobné jehnědám, samičí pak plody podobné třešni s jedním semenem. Jinan je významnou léčivkou, což ovšem neznamená, že je v pořádku oškubat listí jinanů v parku. Listy a plody „stromu moudrých a dlouhověkých“ obsahují látky účině podporující krevní oběh. Nažloutlé a poměrně zapáchající plody jsou jedlé, avšak s jejich úpravou si dovede poradit zřejmě jen domácí čínská kuchyně.