Morušovník – Záblatí

Obvod: 266

Morušovník bílý roste přímo v Záblatí před stavením č. p. 12. Je to velmi krásný a nejen na Třeboňsku vzácný strom, ačkoliv byly sladké plody tohoto stromu – morušky – oblíbené v Čechách už od středověku. Protože morušové listí je jedinou potravou larev bource morušového, docházelo v 18. a 19. století se na našem území k opakovaným pokusům o výsadbu morušovníkových alejí a hájů pro podporu hedvábnického průmyslu. V hrachovišťské obecní kronice z let 1927-1937 je uvedeno, že roku 1844 bylo do všech obcí okresu posláno po 10 sazenicích morušovníků, aby se podpořilo pěstování hedvábných bourců v Třeboni. Bohužel morušovník je teplomilná dřevina – ačkoliv odolá mrazu mínus 35 stupňů Celsia, ve vlhčích a chladnějších lokalitách dříve či později chřadne a neprospívá.

O oblasti
Záblatí a Záblatský rybník
Pod hrází Záblatského rybníka, v místech dnešního mlýna, lze předpokládat nejstarší část původní obce Záblatí – tvrz s dvorem. Záblatí patřilo drobné šlechtě, v roce 1340 se připomíná jeho tehdejší majitel Zdeněk ze Lhoty. Počátkem 15. století zažilo řádění loupeživého zemana Jana Žižky, pozdějšího husitského hejtmana. Po husitských válkách se Záblatí ocitlo v držení pánů ze Šternberka a byl to Zdeněk ze Šternberka, kdo začal v Záblatí v roce 1475 budovat Záblatský rybník. Petr z Rožmberka přikoupil Záblatí se dvorem a rybníkem k třeboňskému panství v roce 1513. Měl v úmyslu nechat si zde od rybníkáře Štěpánka Netolického zvětšit rybník, nakonec záměr s rybníkem realizoval až Jakub Krčín. V dnešní podobě a rozloze dílem rybníkáře Jakuba Krčína z Jelčan, který v letech 1580-1582 relizoval navýšení a zesílení rybniční hráze tak, aby mohl zvětšit jeho vodní plochu. Nový rybník pojmenoval Oplatil, protože jeho vodní hladina zalila i ves Německou Lhotu a její obyvatelé dostali náhradou jiné pozemky – název se ale neujal. Plocha rybníka činí 310 ha a je napájen z povodí, kde dominují dva Krčínovy rybníky – Ptačí Blato a Krčín, dříve zvaný Žabov.