Naděje – Frahelž – Dub na hrázi od Naděje do Klece

Obvod: 480
Výška: 27

Na hrázích rybníků Nadějské rybniční soustavy nejsou tak mohutné stromy jako jinde na Třeboňsku.

U silnice Klec – Val na hrázi mezi rybníky Láska a Skutek je dubový hrázový porost, nejmohutnější duby však dosahují obvodu „jen“ okolo 4,5 metru. Mohutnější duby najdeme jinde. Jeden velký dub letní (Quercus robur) roste na hrázi mezi vsí Klec a jižním koncem rybníka Naděje. Má malé kořenové náběhy, ve 2,5 metrech na západ malé větve a v 6 metrech kmen končí shlukem větví. Má velkou korunu a zdá se, že je ve velmi dobrém zdravotním stavu.

O oblasti
Rybníky Nadějské soustavy jsou významné jako hnízdiště a shromaždiště vodních ptáků. Jsou zde i dvě kolonie racků chechtavých (rybník Rod – přírodní rezervace a rybník Skutek). Na jejich hladinách je tak po celý rok lecos zajímavého k vidění.

Základem této rybniční soustavy jsou původní Krčínovy rybníky – Naděje, Skutek a Potěšil u obce Klec. Všechny rybníky této soustavy jsou naháněny stokou zvanou Potěšilka, která byla vedena z řeky Lužnice ještě před stavbou rybníka Rožmberka. Nadějské rybníky patří mezi ty, které byly po roce 1826 vysušeny a dělaly se zde neúspěšné pokusy s jinými formami hospodaření (pasení, lukaření). Celá nadějská rybniční soustava byla v éře Josefa Šusty v poslední čtvrtině 19. století obnovena a doplněna řadou menších rybníků: Víra, Láska, Dobrá Vůle, Blaník, Měkký, Strakatý, Rod, Horák a další. Tento ředitel schwarzenberského velkostatku Třeboň se učil od starých praktiků, jako byli třeboňští fišmistři z rodu Horáků. Jeho předchůdce na postu ředitele velkostatku Třeboň Václav Horák si dokonce vysloužil, že jeden z nových rybníčků založených Šustou v nadějské rybniční soustavě se po něm jmenuje Horák. Šusta se hodně naučil a ještě více odpozoroval, a tak zjistil, že kaprům daleko lépe prospívá mělká prosluněná voda, než obrovské hluboké a studené vodní plochy. Z původního rybníka Naděje tedy zjednodušeně nadělal celou řadu menších rybníčků, po jejichž hrázkách se teď s potěšením prochází nejen rybáři. Šustovou zásluhou vznikly menší rybníky vhodné pro vzrůst plůdku a násad, kterých se do té doby nedostávalo pro velké hlavní rybníky na Lomnicku a Ponědražsku.

Název obce Klec pochází od středověkého hradu Flukhaus (Klec), jehož zbytky stojí na poloostrově ve stejnojmenném rybníce nedaleko vsi. Hrad zanikl v husitských válkách a ves Klec později připadla Rožmberkům. Kromě zmíněné zříceniny má Klec ještě jednu pozoruhodnost. Mezi Klecí a rybníkem Flukhaus (Klec) stával dřevěný letohrádek Viléma z Rožmberka zvaný Dobrá mysl. Podoba s názvem zámečku Kratochvíle není vůbec náhodná. Zatímco však Kratochvíle vystavěná z kamene zubu času odolala, dřevěný patrový letohrádek obehnaný zídkou s baštami vzal definitivně za své někdy po třicetileté válce.