Novořecká bašta – nejmohutnější dub na louce

Obvod: 623
Výška: 27

V louce přímo u bašty rostou 4 duby letní (Quercus robur). Největší z nich má obvod 623 cm, malé kořenové náběhy a kuželovitý zužující se kmen. Větví se vysoko – 2 větve odbočují v cca 5 m, má řídkou korunu, jeden ze dvou malých terminálů je suchý. Ostatní duby mají obvody 487, 433 a 454 cm. Pátý, nejmohutnější dub v okolí bašty rostoucí ve svahu hráze je už součástí státem chráněné skupiny na Novořecké hrázi.

Dále, v zadní části louky, je skupina dalších 5 dubů (a 6. ležící, ještě 9.6.2005 stál). Jejich obvody jsou kolem 3,5 – 4,5 m.

Dál severněji v lese u cesty na břehu stoky je velký dutý dub s obvodem kmene 573 cm.

Asi 1,5 km severozápadně, u severního konci hráze Nového Spáleného rybníka (na suché straně hráze asi 20 m východně od výpusti) roste dub letní s rovným silným kmenem s velkou vyhořelou dutinou. Má obvod 607 cm. Ve dvojici s ním je zde velmi nakloněný dub letní s obvodem 487 cm.

O oblasti
Nová řeka
Rybník Rožmberk je bezesporu vrcholem rybníkářského díla Jakuba Krčína z Jelčan. Když se pouštěl do stavby největšího rybníku, věděl už ze zkušenosti velmi dobře, že nemůže Lužnici jen tak postavit do cesty hráz. Lužnice má velké povodí a silné deště v Novohradských horách znamenají, že do tří dnů teče korytem obrovské množství vody. Aby ochránil stavbu před náhlými záplavami, dal vybudovat v letech 1584-1590 odlehčovací kanál, který by pomohl regulovat vodu přicházející na Rožmberk z Lužnice a 14 km dlouhým kanálem ji svést do Nežárky. Zřejmě už tehdy věděl, že povodně na Lužnici a na Nežárce nepřichází současně, takže vybudoval stoku schopnou odvést cca 1/3 průtoku stoleté povodně –cca 60 m3/sec. Nová řeka Lužnice v prostoru tzv. Rozvodí. Zatímco levý (západní) břeh je zpevněn hrází, pravý břeh slouží k rozlití nadbytečné vody do tzv. novořeckých močálů – ty umožnily obrovskou retenční schopnost Nové řeky. Při vysokém stavu vody zde Nová řeka vytvářela „rybník“, někdy označovaný jako Novořecký, jindy Dlouhohrázský. Hráz byla nutná, aby se vodě zabránilo prorazit si cestu do rybníka Vdovce (jeho původní plochu dnes zaujímají rybníky Vitmanovské soustavy) a dále do Rožmberka. Díky hrázi lze odtok regulovat Splavem a několika výpustmi. Hráz byla podle zvyklosti osazována duby, aby lépe držela. V listopadu 1585 voda z Nové řeky poprvé vtekla do Nežárky a jak Krčín přiznal v dopise Petru Vokovi z Rožmberka: „mnohé šediny mu přidala“. Novou řeku definitivně dokončil hradecký hejtman a rybníkář Jan Zelendar z Prošovic až po dokončení Rožmberka a odchodu Krčína z rožmberských služeb. Roku 1857 byla Nová řeka prohlášena soukromým majetkem třeboňského panství, a od r. 1866 kdy byl postaven samočinný jehlový jez na mláckém mlýně, po ní bylo také plaveno dříví v režii panství. Novořecký systém je důmyslný, přesto v minulosti několikrát náporům vody povolil. Žádná navážená hráz nevydrží, když hladina vody sahá až k její koruně. Tak se roku 1670 protrhla u jednoty Leština, v létě roku 1730 se za náhlé velké vody z Rakouska voda přelila přes hráz a ta se na dvou místech u jednoty Bernard zbortila, za velké povodně 1890 se hráz protrhla dokonce na čtyřech místech. Poté, co sehistorie opakovala i v roce 2002, bylo těleso hráze v celé délce zpevněno larsenovou stěnou.

Novořecká bašta
Usedlost označovaná také jako Šilhavej nebo Kocanda, sloužila za obydlí baštýři, který měl Novou řeku ve správě, zvláště dohlížel nad průtokem vody. Jako všechny jednoty v okolí, měla usedlost svou louku a někde i pole. Za posledních 70 let se však většina z nich proměnila v les. Dokud se na nich hospodařilo, volný prostor často porůstaly stromy, rostlé jako solitéry. Ty dlouhověké – na Třeboňsku především duby – stále rostou, jenže jejich prostor postupně zabírá les.