Rožmberk – dub ad vodou se zduřeninou na kmeni

Obvod: 576
Výška: 17

Rybník Rožmberk se nachází cca 5 km severně od Třeboně. Jeho hráz je cca 2,5 km dlouhá a vede po ní červená turistická značka a naučná stezka Rožmberk (okruh z Třeboně, začíná u přístaviště na hrázi rybníka Světa, vhodný především pro cyklisty). Hrázový porost rybníka Rožmberk patří svým rozsahem a významem mezi nejcennější porosty třeboňské rybniční soustavy. Na několika informačních panelech se dočteme zajímavé informace o samotném rybníku a rybníkářství. K západnímu konci hráze lze i dojet i autem.

Na rožmberské hrázi a v jejím svahu je 76 „Státem chráněných“ dubů s poměrně značným zastoupením mohutných dubů z časů původních výsadeb (věk stromů je odhadován na 150-400 let) a výskytem celé řady chráněných druhů organismů ( např. krasec – Eurythyrea quercus či tesařík obrovský Cerambyx cerdo). Mnohé z těchto pamětníků již schnou a rozpadají se. Např. hned u výpusti, u informačních cedulí nad elektrárnou, zaujme dvojitý dub s obvodem kmene 535 cm. Jdeme li po hrázi dále, míjíme další a další stromy, mezi nimi i suchá vybělená torza připomínající staré sochy. Po chvíli (750 m od výpusti) nás zaujmou dva duby na návodní straně hráze, nad vodní hladinou. První z nich je mohutný dub se zduřeninou na kmeni (ve výšce 0,5 – 1,5 m je kmen ztloustlý) a se silnou větví nad rybníkem. Kmen má dole (ve výšce 20 – 110 cm) obvod 576 cm, v 110 – 210 cm však už 662 cm, působí tedy opravdu mohutně. Korunu má nepravidelnou, olámanou, vysoký je 17 m. Na kmeni jsou dva štítky, jeden s čísly 49 a 40 nad sebou, druhý s číslem 19 8.

O oblasti
Velký rybník v místě dnešního Rožmberka měl v úmyslu vybudovat již Štěpánek Netolický, ale: „Zřídím rybník k oslavě jména rožmberského tak veliký, aby mu v celém království Českém rovného nebylo,“ pravil až Jakub Krčín z Jelčan. Stavět začal roku 1584. Na podzim byly položeny trouby a hráz budovaná ve třech kusech se postupně spojovala, na vnitřní straně se pokládal taras z chvojí a kůlů. Kromě hráze bylo také hloubeno koryto Nové řeky, aby voda z Lužnice nepřekážela stavbě. Po naplnění rybník zaléval daleko větší plochu než dnes. Než byl totiž postaven most (1596-1598) přes chobot rybníka u Hlíny, musely povozy na Jindřichův Hradec jezdit přes Lomnici nad Lužnicí. Dřevěný most v 18. století nahradily dva mosty kamenné, které je možné u vsí Staré a Nové Hlíny obdivovat dodnes.

Na podzim roku 1590 byla hráz definitivně hotová, ale při napouštění se na více místech hnula a po opravě byla prý pro zpevnění osázena až čtyřmi řadami dubů. A jak to bylo dál?

„Bejval v Třeboni hejtman Zelenka, dostav penzi okolo roku 1725 a bydlel potom v Praze a ač byl člověkem veskrze dobrým, málo mluvil. Za jeho času dostal se do Třeboně za hejtmana nějaký Lužický, který chtěl všechno hospodářství podle knih přejinačovat a nerozuměl mu. Prvním rokem při výlovu Rožmberka propověděl vrchní Lužický, že duby na hrázích rybám škodny jsou, protože list z nich do vody padá a odtud, že voda zasmradne a ryby leknou. Kázal hejtmanu Zelenkovi, aby dal všechny ty duby posekati. Ale Zelenka odpověděl: „Co naši moudří předkové vštípili do upevnění hráze s velkou prací a nákladem, to my mladí blázni dáme zkazit a posekat? Smál by se nám celej moudrej svět.“ A tak z toho sešlo. Lužický jen krátkej čas zde panoval a ze služby zase se dostal.“

Hráz je široká v patě 60 m a v koruně 12 m, v návodní straně zpevněná kamenným tarasem, který nahradil původní dřevěný. Do roku 1915 měl Rožmberk výpustné trouby v 6 vazbách: Stezku, Hlubokou, Samici, Sádeckou, Potěšilku a Adolfku doplněnou roku 1870. Dnešní hlavní výpust byla postavena v letech 1916–1922, ve výpusti je i odběr na vodní elektrárnu pod hrází s dvěma Francisovými turbínami z téže doby.

Místo kde byla dříve výpust Samice označuje kříž v kamenném podstavci. Na podstavci jsou vytesány tři do sebe zaklesnuté ryby. Je to připomínka skutečné události z roku 1846. Při podzimním výlovu zde došlo k potyčce mezi strážci a pytláky, při které jeden pytlák zemřel na srdeční selhání.

K Rožmberku se vztahuje i zajímavá pověst: „V případě velké vody se prý hráz rybníka pokrývá obrovským voskovým plátnem, aby voda nemohla spláchnout vrchní vrstvu hráze – jak byla tato pověst rozšířená svědčí fakt, že r. 1794 učinilo Ředitelství vodních staveb dotaz, jak se to má s tím pokrýváním hráze, aby se toto opatření rozšířilo a učinilo se všeobecně prospěšným. “

Z historie:
V roce 1929 byly na Rožmberku měřeny nejmohutnější duby: „Jeden dub na hrázi rybníka Rožmberka, u bašty na Smítce. Obvod stromu: největší 20 cm nad zemí – 6,5 m; ve výši 130 cm – 5.5 m; výška odhadnuta na 40 m, zdravotní stav dobrý, stáří 350 let. Stromy jsou chráněny památkovým ústavem. Ohroženy jsou pouze přírodními živly, proti nimž nemohou býti nijak zabezpečeny.“