Smrky – Kosky

Obvod: 360
Výška: 36

Tato zajímavá a docela neznámá skupina smrků ztepilých (Picea abies) s velmi zajímavým habitem se nalézá v lese na pravém břehu Lužnice. Nedaleko vodáckého tábořiště Majdalena – ovšem na opačném břehu řeky.

V obci Kosky jedeme ve směru ukazatele na obec Lutová, hned za retardérem odbočíme vlevo a pojedeme po asfaltové cestě, která vede okrajovou částí lesa. Na konec této asfaltky se dáme vpravo po zpevněné cestě. Jedeme opět krátce, stále lesem a první odbočkou vlevo pokračujeme cca 400 m. U paseky, zahneme na první odbočce vlevo (u posedu) a půjdeme cca 200 m. Dostaneme se k místu, kde budeme mít po levé straně průsek, kterým se dále pokračujeme. Asi po 50 m se před námi objeví dva stojící mohykáni smrků a o 8 m dále je, bohužel již vyvrácený, největší z této skupiny, který již si začali osídlovat další organismy (dřevokazné houby, lišejníky, brouci), které pomohou k jeho rozkladu (názorná ukázka koloběhu živin v přírodě). Tato skupina smrků je opravdu skrytá uprostřed skoro tajemného lesa a najdou ji pouze „ostřílení“ jedinci se schopností orientace. Jako odměnou budiž jim pohled na majestátní smrky s úžasným vzhledem, větvením, tajemnem…

Velký smrk nejvíce na severozápadě má kmen s obvodem 360 cm (roste ve dvojici s menším o = 236 cm). Ve 2 m odbočuje z kmene na jihojihozápad větev stáčející se nahoru a tvořící zajímavý jakýsi druhý kmen. Nejedná se však o typický dvojkmen, neboť tato boční větev „ se pouze splašila“ a chtěla dorůst hlavní terminál. Dále jsou na kmeni do půlky kmene suché větve, živé pak jsou od půlky kmene výše. Druhý smrk kousek na jihovýchod má kmen s obvodem 322 cm. Má výrazné kořenové náběhy a velmi zajímavé spodní větve. Ve 2,5 a 3 m na jih a západ jsou větve – postranní špičky tvaru J (obě živé), z té na západ ještě vyrůstá další podobná boční špička. Větve jsou dole suché, až výše živé. Od 15 m je kmen rozdělený na 2 větší a 1 menší vrchol.

Za tímto stromem upoutá naší pozornost velký ležící smrk. Jeho mohutnost ještě vyniká tím, že z něj všude ještě trčí mnoho suchých větví. Je vyvrácený na východojihovýchod. Dole má velké kořenové náběhy a kmen s obvodem 413 cm (130 cm od paty kmene). V 1,5 m a 2 m (od počátku kmene) vedou na jih 2 velké větve opět tvaru J – vedlejší špičky, ve 3 m se kmen dvojí, ve 4,5 m odbočuje z jižního kmene další větev tvaru J (špička) a v 5 m ze severozápadu zase menší J větev. Suché větve jsou po celé délce kmene, špičky stromu už tu nejsou – jeho někdejší výšku tedy nelze změřit. Při vývratu toho smrku padl též čtvrtý smrk této skupiny. Z kmene s obvodem 352 cm trčí velké větve na všechny strany. Ze zavětvení těchto stromů až k zemi lze usuzovat, že dříve rostly na volném prostranství.

O oblasti
Smrky rostly na historické hranici lesa zvaného „Vobůrka“, který sahal až k loukám kolem řeky Lužnice na katastru obce Hamr. Ještě v 50. letech 20. století jsou na leteckých snímcích zcela patrné jako solitérní stromy, které důsledně kopírovaly klikatý tvar hranice pozemků, ovšem v následujících sedmdesáti letech zcela zarostly v okolním mladším lese. Místo, kde smrky rostou svým zásahem do krajiny poznamenal rybníkář Mikuláš Rutard z Malešova. Původně se právě někde tady vléval do Lužnice Koštěnický potok. Poněkud divoký potok s rychlým spádem se Rutardovi nehodil do plánů, a tak nechal tok potoka ( někdy po roce 1548) přeložit o několik kilometrů směrem na jih. Tím vznikl prostor pro vybudování celé skupiny rybníků napájených z Koštenického potoka, ale chráněných před náhlými povodněmi. Kukla (dnes Malá a Velká) a Vizír vyplňují prostor mezi řekou Lužnicí a velkou vodní plochou rybníku Kanclíř (dnes Starý a Nový Kanclíř).