u jižního konce západní hráze ryb. Naděje na návodní straně

Obvod: 473
Výška: 25

Na hrázích rybníků Nadějské rybniční soustavy nejsou tak mohutné stromy jako jinde na Třeboňsku.

U silnice Klec – Val na hrázi mezi rybníky Láska a Skutek je dubový hrázový porost, nejmohutnější duby však dosahují obvodu „jen“ okolo 4,5 metru. Mohutnější duby najdeme jinde.

Dva duby letní (Quercus robur) rostou u jihozápadního konce rybníka Naděje. Na straně hráze nad rybníkem roste další dub. Na jeho kmeni je zelený štítek „Strom chráněný státem“ s číslem 85 1. Z kmene odbočuje v 5 m na východ větev, v 6 m větev na jih, v 7 m se kmen dělí. Strom je také napaden dřevokaznými houbami.

O oblasti
Rybníky Nadějské soustavy jsou významné jako hnízdiště a shromaždiště vodních ptáků. Jsou zde i dvě kolonie racků chechtavých (rybník Rod – přírodní rezervace a rybník Skutek). Na jejich hladinách je tak po celý rok lecos zajímavého k vidění.

Základem této rybniční soustavy jsou původní Krčínovy rybníky – Naděje, Skutek a Potěšil u obce Klec. Všechny rybníky této soustavy jsou naháněny stokou zvanou Potěšilka, která byla vedena z řeky Lužnice ještě před stavbou rybníka Rožmberka. Nadějské rybníky patří mezi ty, které byly po roce 1826 vysušeny a dělaly se zde neúspěšné pokusy s jinými formami hospodaření (pasení, lukaření). Celá nadějská rybniční soustava byla v éře Josefa Šusty v poslední čtvrtině 19. století obnovena a doplněna řadou menších rybníků: Víra, Láska, Dobrá Vůle, Blaník, Měkký, Strakatý, Rod, Horák a další. Tento ředitel schwarzenberského velkostatku Třeboň se učil od starých praktiků, jako byli třeboňští fišmistři z rodu Horáků. Jeho předchůdce na postu ředitele velkostatku Třeboň Václav Horák si dokonce vysloužil, že jeden z nových rybníčků založených Šustou v nadějské rybniční soustavě se po něm jmenuje Horák. Šusta se hodně naučil a ještě více odpozoroval, a tak zjistil, že kaprům daleko lépe prospívá mělká prosluněná voda, než obrovské hluboké a studené vodní plochy. Z původního rybníka Naděje tedy zjednodušeně nadělal celou řadu menších rybníčků, po jejichž hrázkách se teď s potěšením prochází nejen rybáři. Šustovou zásluhou vznikly menší rybníky vhodné pro vzrůst plůdku a násad, kterých se do té doby nedostávalo pro velké hlavní rybníky na Lomnicku a Ponědražsku.

Název obce Klec pochází od středověkého hradu Flukhaus (Klec), jehož zbytky stojí na poloostrově ve stejnojmenném rybníce nedaleko vsi. Hrad zanikl v husitských válkách a ves Klec později připadla Rožmberkům. Kromě zmíněné zříceniny má Klec ještě jednu pozoruhodnost. Mezi Klecí a rybníkem Flukhaus (Klec) stával dřevěný letohrádek Viléma z Rožmberka zvaný Dobrá mysl. Podoba s názvem zámečku Kratochvíle není vůbec náhodná. Zatímco však Kratochvíle vystavěná z kamene zubu času odolala, dřevěný patrový letohrádek obehnaný zídkou s baštami vzal definitivně za své někdy po třicetileté válce.