Zadní dvůr – dvoják severně od dvora

Obvod: 618
Výška: 22

Zajímavé duby letní (Quercus robur) můžeme najít v okolí Zadního Dvora, kam se dostaneme některou z cest přes lesy, nebo po loukách od největšího dubu na Třeboňsku (od Jemčiny). Půjdeme-li po loukách po pravém břehu řeky Nežárky (nebo se můžeme vydat od Jemčiny po žluté turistické značce směrem na Evženovo údolí).

Asi 100 m severně od Zadního Dvora roste dvojitý dub letní (Quercus robur) s obvodem 618 cm. Má zřetelné kořenové náběhy. Jde o dvoukmen, který se větví v cca 150 cm nad zemí. Strom je napaden dřevokaznou houbou a je proschlý (v září r. 2005 už živé jen malé větve, velké již bez kůry).

O oblasti
Hospodářský dvůr na břehu Nežárky je doložen už v 16. století, kdy se označoval jako Velhartický (Bernartice). Teprve později se ujalo jméno Zadní dvůr. Hospodářský dvůr patřil k jindřichohradeckému panství, tedy pánům z Hradce, později Slavatům a nakonec rodu Černínů.

K jednotlivým dubům volně rostoucím v lukách v okolí Zadního dvora je třeba poznamenat, že je zde krajina silně poznamenaná regulací řeky Nežárky na počátku 20. století. Mnohé z dubů, která dnes rostou v louce tak vlastně původně rostly na břehu řeky.

Dvůr obhospodařoval okolní půdu tedy pole, louky a pastviny. S lukami u řeky Nežárky je spojena pověst o divoženkách. Divoženky bývaly prý velmi nebezpečné sekáčům, kteří přicházeli na sena k nežáreckým břehům. Navečer k nim divoženky přicházely a braly je do tance. Tančily s nimi tak dlouho, až sekáč v jejich náručí vypustil duši. Sekáči se jich báli, a tak když se večer chystali ke spánku, utvořili kruh tak, že si hlavou lehali na sousedovy nohy, takže jejich nohy byly schované pod těly. Kdysi prý k nim, takto spícím, přišla divoženka. Hleděla na ně, kroutila hlavou a divila se: „Čtyři hlavy, žádné nohy. Pamatuju tady jednou pole, dvakrát les, ale toto jsem neviděla až dodnes.“