Stránka načítá...
Kontakt
Václava Fliegelová, odbor ŽP
Palackého nám. 46/II
379 01 Třeboň
vaclava.fliegelova@mesto-trebon.cz
tel.: 384 342 172
Dub, Seznam stromů

dub u Pekelné brány

stromytrebonska
on Říj 04, 2016

Obvod: 504
Výška: 20

Dub letní (Quercus robur) roste 2,3 km jihovýchodně od centra Třeboně. Najdeme jej, pokud se vydáme směrem na Hradečkovou hráz, dále kolem Štičího rybníka (necelý 1 km) a k Zámeckému polesí. Dub se nachází uprostřed louky mezi Zlatou a Podřezanskou stokou. K dubu lze také dojít od památného dubu na Velkém stavidle, cca 300 m (též uveden v našem průvodci), poblíž něhož vede zelená turistická značka, vedoucí od Obory kolem rybníka Velké stavidlo. Dále se musíme dát u mostu u Zlaté stoky po zelené turistické značce přes lesy směrem na Rozvodí.

Jedná se o velmi pěkný solitérní dub, rostoucí uprostřed louky. Má zřetelné kořenové náběhy, kmen s četnými nerovnostmi, boulemi a výletovými otvory tesaříka obrovského (Cerambyx cerdo).

Přejdeme-li mostek přes Zlatou stoku směrem do lesů ve Hradečku, ocitneme se na místě zvaném Pekelná brána. Na tomto místě se prý za temných nocí otevírá vchod do pekla a ďáblové tudy lezou na svět.

O oblasti
Dnes těžko uvěřitelná věc je, že tento dub rostl v 19. století na břehu malého rybníčku. Podle Stabilního katastru tento pozemek či zahradu vklíněnou mezi parcely dvora Obora na katastru Branné a Zámecké polesí třeboňského velkostatku vlastnil (zřejmě třeboňský měšťan) pan Körner. Kromě rybníčku zde byla i dřevěná chata nebo seník. Cesta, která odsud vede do Zámeckého polesí se dodnes nazývá Kernerova.

Označení Pekelná brána se objevuje na porostních mapách Zámeckého polesí až v roce 1897. Je to místo, kde dnešní zelená turistická značka vstupuje do Zámeckého polesí, po tzv. Kernerově cestě (nebo také U mariánského obrázku). Pověst připomíná, kudy se ďábel, který pomáhal Krčínovi dostával na svět.

Krčínův dub
Krčínova duše po smrti nenašla pokoje. Jako trest za bezohledné zacházení s lidmi oral s ním čert s devítiocasým pekelným bičem noc co noc hráze rybníků, které za života zakládal. Za sychravých temných nocí se kvílení Krčína, zapřaženého řetězem v pluhu, neslo přes vody až k Třeboni a v praskotu větví statných dubů zaslechli mnozí noční opozdilci zvuky čertovského biče. Jedné deštivé noci, kdy lijavec bičoval vodní hladiny, zbloudil ďábelský oráč v hustém dešti a pohnal Krčína na hráz rybníka Hradečku. V tu chvíli se Krčínův řetěz rozpadl a pekelný pluh se navždy zastavil. Protože Hradeček Jakub Krčín nezakládal, kletba byla zlomena. Čert naposledy zlostně zařval až na rybníce poplašeně vzlétli kvakoši a zmizel v pekelné bráně. Z kroužků řetězu poutajícího Krčína na paměť čertova omylu vyrostly duby. Nejmohutnější dub celým svým kmenem tento kroužek řetězu připomíná.