Hráz Hradečku

Původní rybniční hráz Hradečku najdeme na jihovýchod od Třeboně, na jižním až jihovýchodním konci třeboňských Mokrých luk. Rybník navrhoval zřídit již Štěpánek Netolický, vyměřen byl ale až roku 1544 fišmistrem Jarohněvem Sádlem z Vrážného a stavět ho začal až Mikuláš Ruthard z Malešova roku 1566. Stavba se ale nedařila, protože rybník byl založen na neúnosné rašelině, hráz promáčela a bortila se. Nakonec Hradeček dokončil až Jakub Krčín z Jelčan. Avšak potíže s ním měl i on – nejen se stabilitou hráze, ale i s dostatkem vody k jeho napuštění. Roku 1573 se dokonce Krčínovi část hráze jak píše „u šibenice“ blíže Kopečku sesula. Opět se protrhla v roce 1602 a o dva roky později byla za velké vody tak poničena, že musela být znovu s velkými náklady opravována. Za třicetileté války tento příliš velký rybník (688 ha) zpustl a jeho dno se využívalo jako pastvina. Obnoven byl teprve za Schwarzenberků v letech 1681-1684. Přesto užitek z Hradečku nebyl nikdy velký – rybník se špatně napouštěl a jak je dnes vidět v početných stokách, které protínají jeho tehdejší dno, voda byla výrazně železitá, a také chladná. Hradeček je jedním z rybníků, které svou existenci neobhájily. Roku 1726 byl vysušen na louky a definitivně zrušen před rokem 1779. Dnes je jeho dno kompletně zalesněno a odvodňováno hustou sítí stok, které dále směřují přes Mokrá luka do Rožmberka. Místo má jméno starého původu. Nejpravděpodobnější se zdá verze, že název pochází od předsunutého opevnění v místech, kde později bydlel jednotář Hradečník.